Obsah stránky

Vítejte

První písemná zmínka o Násedlovicích, která potvrzuje jejich existenci, pochází až z počátku 14. století. Tento údaj ovšem nevylučuje jejich starší původ. Víme, že nejstaršími dochovanými jmény osad jsou ta, která se stala majetkem církve. Takovým majetkem se Násedlovice staly někdy mezi lety 1323-1324, kdy je získal klášter cisterciaček, založený Eliškou Rejčkou na Starém Brně. Prvním přesně zjištěným datem vztahujícím se k počátkům obce je rok 1327, kdy cisterciačky mění Násedlovice za Stanoviště u Tišnova, aby z tamních lesů získaly dřevo na další stavbu kláštera, a novým majitelem Násedlovic se stává drobný feudál Černín z Popic. Násedlovice nebyly příliš hospodářsky výnosné, proto se jejich majitelé, drobné rytířské rody, často střídaly. Roku 1446 se pánem Násedlovice stává vlastník sousední obce Šenstrás Markvart z Malenovic a Prakšic. Spojené statky jsou výnosnější a ekonomicky zajímavější. Roku 1565 rozšířil o Násedlovice své ždánické panství Oldřich z Kounic. Majetek Kouniců byl však pro účast Karla Kounice na protihabsburském povstání v letech 1618-1620 zkonfiskován. A tehdy si jejich ždánické panství, tedy i Násedlovice, kupuje roku 1622 Maximilián z Lichtenštejna. Po smrti Maximiliána se majetku ujímá jeho bratr Gundaker, jehož potomstvo se udrželo na ždánickém velkostatku až do roku 1945.

 

Obec Násedlovice

Násedlovice je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 12 km západně od Kyjova na potoku Trkmanka. Žije zde 845 obyvatel.

Staré Násedlovice neležely v těch místech jako dnešní vesnice. Rozkládaly se poněkud západněji v trati zvané dnes Stará Ves. Přesun na dnešní místo byl postupný. Nový dvůr (v místech kde je dnešní Zemas a.s.) existoval už roku 1415. Za válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem zanikly obce, které s Násedlovicemi sousedily. Byl to Šenhof, který se nacházel v prostoru mezi Násedlovicemi a Nenkovicemi. Dále velká osada Šenstrás, nacházející se v údolí Trkmanky jižně od Násedlovic (naproti dnešního velkokapacitního kravína). Ani Stará Ves nebyla po česko-uherských válkách znovu osídlena. Jedním z důvodů bylo, že pozemky zaniklých obcí přešly pod správu Násedlovic a jejich nová pozice byla výhodnější hlavně pro správu rybníků. Nové Násedlovice byly založeny jako široká ulice se selskými grunty postavenými vedle sebe. K přeložení osady došlo snad někdy v letech 1516-1536.

Jméno obce je odvozeno od osobního jména Sedlata předponou "na" a příponou "ovici". Znamená to, že tehdejší obyvatelé byli poddanými muže tohoto jména. Název obce procházel postupným vývojem. V zápisech z roku 1492 se uvádí jméno "na Sedloviczích", v roce 1554 se již obec píše "Nasedlowicz" a "Nasedlowycz", později též "Násedlowitz".

Obec Násedlovice má svůj vlastní znak a prapor od roku 1999. Výtvarný návrh znaku a praporu zpracoval pan Pavel Vrba z Moravské genealogické a heraldické společnosti. Vycházel přitom z pečeti obce, která se u nás používala od roku 1699.

Symboly, které provázely obec v minulosti – hrozen, radlice a krojidlo, jsou ve znaku zachovány i nyní. Hrozen je symbolem vinařské tradice, radlice a krojidlo podtrhují převážně zemědělský charakter obce. Tři oblouky symbolizují kopcovitou krajinu, v níž se obce nachází, dále také zánik tří obcí kolem Násedlovic v patnáctém století a rovněž bitvu tří císařů v roce 1805, kdy přes Násedlovice vedla cesta poražené armády. Štít obecního znaku je dělen vodorovně, protože to odpovídá rozdělení štítu pánů z Lichtenštejna, k jejichž panství obec více než 300 let náležela. Co se týká barevného provedení, byla pro podklad štítu i praporu použita modrá barva, která v heraldické symbolice mimo jiné značí víru a symbolicky spojuje obě náboženská vyznání zastoupení v naší obci. Vzhled obecního praporu vychází z návrhu znaku dle zásad a zvyklostí vexilologické tvorby.